§ 1 až § 16 Daň z příjmů fyzických osob - § 17 až § 21 Daň z příjmů právnických osob - § 22 až § 25 Zdroj příjmů, základ daně, daňové výdaje - § 26 až § 33 Odpisy - § 34 až § 42 Společná ustanovení - Přechodná ustanovení - Poznámky pod čarou - Příloha (zatřídění do odpisových skupin)
(1) Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v sedmi zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c) Poprvé lze tohoto ustanovení použít u daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 1993. U akciové společnosti, u níž došlo k přeměně z investičního fondu na jiný podnikatelský subjekt,19d) lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena investičnímu fondu počínaje zdaňovacím obdobím 1996.(2) Pro stanovení daňové ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí ustanovení § 23 až 33 a § 38n. U komanditní společnosti se daňová ztráta snižuje o částku připadající komplementářům.20a)(3) Od základu daně mohou poplatníci odečíst(4) Odpočet podle odstavce 3 lze uplatnit nejdříve v tom zdaňovacím období, ve kterém je hmotný majetek evidován v majetku poplatníka nebo přenechán nájemci ve stavu způsobilém k obvyklému užívání (§ 24 odst. 4). Evidováním majetku se rozumí uvedení majetku do užívání podle zvláštního předpisu20) a u poplatníka, který není účetní jednotkou, vystavení evidenčního dokladu.(5) Odečet podle odstavce 3 nelze uplatnit u(6) Nárok na odpočet podle odstavce 3 písm. a) až d) zaniká, pokud došlo do tří let následujících po roce, kdy byly odpočet nebo jeho část uplatněny, k vyřazení majetku s výjimkou vyřazení v důsledku škody způsobené živelní pohromou [§ 24 odst. 2 písm. l)] nebo k pronájmu tohoto majetku. Při zániku nároku na odpočet je poplatník povinen zvýšit hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o uplatněný odpočet podle odstavce 3 nebo jeho uplatněnou část podle odstavce 7 v tom zdaňovacím období, kdy tento nárok zanikl. Obdobně postupuje nájemce, který uplatnil odpočet podle odstavce 3 písm. e), pokud dojde k ukončení finančního pronájmu bez následné koupě najatého hmotného majetku s výjimkou ukončení finančního pronájmu v důsledku škody způsobené živelní pohromou podle § 24 odst. 2 písm. l) nebo tento najatý majetek dále pronajme. Při uplatnění odpočtu na jednotlivé samostatné movité věci zařazené do souboru movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se splnění podmínek podle tohoto odstavce posuzuje odděleně za každou samostatnou movitou věc.(7) Nelze-li odpočet podle odstavce 3 uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky dle § 15 a o daňovou ztrátu) nižší než odpočet podle odstavce 3, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky dle § 15 a o daňovou ztrátu).(8) Poplatník, který je fyzickou osobou, uplatní odpočet, jen jde-li o nový hmotný majetek používaný pro dosahování příjmů podle § 7 a 9. Jedná-li se o hmotný majetek zahrnutý do obchodního majetku jednoho z manželů podle § 7 odst. 11, může odpočet uplatnit pouze jeden z manželů, a to ten, který měl majetek zařazen v obchodním majetku dříve.(9) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, lze odpočet zvýšit i o poměrnou část odpočtu podle odstavce 3 zjištěného za veřejnou obchodní společnost; přitom poměrná část odpočtu se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem.9b)(10) Odpočet podle odstavce 3 zjištěný za komanditní společnost se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se rozděluje zisk nebo ztráta.19c) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, lze odpočet podle odstavce 3 zvýšit o část odpočtu připadající komplementářům; přitom tato poměrná část odpočtu se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku nebo ztráty připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem.9c)(11) Možnost odečítání daňové ztráty podle odstavce 1 vylučuje povolení osvobození od daně.(12) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na obecně prospěšné společnosti.(13) Nárok na odpočet podle odstavce 3 písm. d) mohou uplatnit pouze poplatníci s převážně zemědělskou a lesní výrobou.7) Za poplatníky s převážně zemědělskou a lesní výrobou se pro účely tohoto zákona považují poplatníci, u nichž příjmy z této činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 % z celkových příjmů. U poplatníků, jejichž daňová povinnost vznikla v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr skutečně dosažených příjmů. (1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň snižuje o(2) Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, který se vypočítá za příslušné zdaňovací období jako podíl celkového počtu hodin odpracovaných těmito zaměstnanci u poplatníka, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za niž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy.34) Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.34a)(3) Poplatníci uvedení v § 17 mohou od daně dále odečíst částku odpovídající jedné polovině daně srážené ve zdaňovacím období touto právnickou osobou podle § 36 z dividendového příjmu z akcie a podílového listu nebo z podílů na zisku z účastí na společnostech s ručením omezeným a z účastí komanditistů na komanditních společnostech anebo z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech. Investiční společnost vytvářející podílové fondy může od dílčí daně vypočtené ze základu daně stanoveného odděleně za jednotlivý podílový fond odečíst částku odpovídající jedné polovině daně sražené z dividendových příjmů z podílových listů tohoto fondu.(4) Slevu na dani podle odstavců 1 a 3 nelze uplatnit na daň (část daně) připadající na základ daně (dílčí základ daně) podle § 16 odst. 2 nebo § 20b.(1) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3) činí(2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí(3) Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně u příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a) body 1 a 5 se stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta. Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů, s výjimkou dividendového příjmu z akcie a podílového listu, u něhož se základ daně zaokrouhluje na celé haléře dolů. Pokud plynou v cizí měně úroky (úrokový příjem) z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu, stanoví se základ daně v cizí měně, a to bez zaokrouhlení. U dividendového příjmu z akcie nebo podílového listu se sražená daň (§ 38d), připadající na jednotlivý cenný papír, nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem z veškerých dividendových příjmů plynoucích jednomu poplatníkovi z držby akcií jednoho emitenta nebo z držby podílových listů jednoho podílového fondu se zaokrouhluje na celé koruny dolů.(4) U dividendového příjmu z akcií investičních fondů, z požitkových listů a z podílových listů je základem pro zvláštní sazbu daně uvedenou v odstavci 2 písm. a) příjem z těchto cenných papírů, snížený o poměrnou část příjmů podílových fondů a investičních fondů16) podléhající zvláštní sazbě daně podle odstavce 2 a sazbě daně podle § 21 odst. 4 a o poměrnou část úrokových výnosů z hypotečních zástavních listů,4d) připadající na tento základ, které byly zúčtovány ve prospěch výnosů investičního nebo podílového fondu ve zdaňovacím období, s nímž dividendový příjem plynoucí od investičního fondu nebo podílového fondu souvisí. Poměrná část připadající na tento základ se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě dividend mezi akcionáře nebo majitele podílových listů.(5) U dividend a podílů na zisku plynoucích od obchodní společnosti s výjimkou investičního fondu nebo od družstva, které mají nejméně dvacetiprocentní podíl na vlastním jmění jiné obchodní společnosti nebo družstva, se základ daně pro zvláštní sazbu daně uvedenou v odstavci 2 písm. a) snižuje o poměrnou část dividendy, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu podléhajícího zvláštní sazbě daně podle odstavce 2 a sazbě daně podle § 21 odst. 4, připadající na tento základ, plynoucí z nejméně dvacetiprocentní účasti na jiné obchodní společnosti nebo družstvu, která byla zúčtovaná ve prospěch výnosů v příslušném zdaňovacím období, s nímž tento příjem souvisí. Výše podílu na vlastním jmění obchodní společnosti nebo družstva se posuzuje k datu rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze této jiné obchodní společnosti nebo družstva o vyplacení dividend nebo podílu na zisku. Poměrná část, o kterou se snižuje základ daně, se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě dividend, podílů na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu mezi akcionáře, společníky nebo členy družstva.(6) Plynou-liUstanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Výraz "stálá základna" používaný v mezinárodních smlouvách je obsahově totožný s výrazem "stálá provozovna".(1) Pro daňové účely, s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 až 4, se používají kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou uplatňované v účetnictví20) poplatníků. Pokud poplatník není účetní jednotkou, použije se s výjimkou uvedenou v odstavci 2 jednotný kurs. Tento kurs se stanoví jako roční průměr směnného kursu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období. Jednotný kurs se použije vždy i pro případy podle § 38f. V případě, že se daňové přiznání podává v průběhu zdaňovacího období, použije se směnný kurs k datu uskutečnění jednotlivých příjmů a výdajů.(2) Při přepočtu daně z úroků (úrokového příjmu) plynoucích v cizí měně z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36 odst. 2, se použije směnný kurs vyhlášený Českou národní bankou ke dni připsání úroků ve prospěch poplatníka. Takto vypočtená daň se nezaokrouhluje.(3) Při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně (§ 36) vztahující se na příjmy uvedené v § 22 zákona, s výjimkou úroků plynoucích v cizí měně z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu, použije plátce daně, který má sídlo nebo bydliště na území České republiky, kurs uplatněný v účetnictví.20) Pokud plátce daně provádí úhradu z vlastního devizového účtu, použije při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně kurs uplatněný v účetnictví.20)(4) Při přepočtu příjmu pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků se použije směnný kurs stanovený Českou národní bankou pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v jehož průběhu se záloha sráží.(1) Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při výpočtu výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti.39a) Za poslední známou daňovou povinnost se pro výpočet periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti39b) další změny poslední známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvláštního předpisu. Po skončení zdaňovacího období se zálohy na daň zaplacené v jeho průběhu započítávají na úhradu skutečné výše daně. Do poslední známé daňové povinnosti se nezahrnuje částka daně sražená z úrokových příjmů uvedených v § 36 odst. 6 písm. a) a započtená na celkovou daňovou povinnost.(2) Zálohy neplatí poplatníci,39) jejichž poslední známá daňová povinnost39a) nepřesáhla 20 000 Kč.(3) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 20000 Kč, avšak nepřesáhla 100000 Kč, platí pololetní zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Pololetní zálohy jsou splatné do 30. června a do 15. prosince.(4) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 100000 Kč, avšak nepřesáhla 10000 000 Kč, platí čtvrtletní zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. Čtvrtletní zálohy jsou splatné do konce každého kalendářního čtvrtletí. Záloha za poslední kalendářní čtvrtletí je však splatná do 15. prosince.(5) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 10 000 000 Kč, platí měsíční zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/12 poslední známé daňové povinnosti. Měsíční zálohy jsou splatné do konce každého kalendářního měsíce. Záloha za prosinec je však splatná do 15. prosince.(6) Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, zálohy podle odstavců 3 až 5 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků méně než 15 %, platí se zálohy vypočtené podle odstavců 3 až 5 z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků 15 % a více, avšak méně než 50 %, platí se zálohy podle odstavců 3 až 5 v poloviční výši.(7) Jestliže se poslední daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období, je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen si pro placení záloh dopočítat poslední daňovou povinnost tak, jako by se týkala celého zdaňovacího období. Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího období, vydělí se počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se dvanácti.(8) Při změně daňové povinnosti v běžném zdaňovacím období se zálohy do té doby splatné nemění.(9) Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností; tyto skutečnosti poplatník oznámí správci daně podle zvláštního zákona.41)(10) Placení záloh podle předchozích odstavců se nevztahuje na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraničí, nemá-li poplatník současně jiné příjmy podrobené dani.Daň nebo daň včetně zvýšení daně se nepředepíše a neplatí, nepřesáhne-li 100 Kč nebo celkové zdanitelné příjmy nečiní u fyzické osoby více než 10 000 Kč. To neplatí, vybírá-li se daň nebo zálohy na daň srážkou.Plátcem daně39) podle § 38d, 38e a 38h se rozumí též poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, který má na území České republiky stálou provozovnu (§ 22 odst. 2) nebo zaměstnává zde své zaměstnance déle než 183 dnů s výjimkou případů poskytování služeb ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1 písm. c) a s výjimkou zahraničních zastupitelských úřadů v tuzemsku. V případě uvedeném v § 6 odst. 2 ve větě druhé a třetí není plátcem daně poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 4.(1) Daň se vybírá srážkou z příjmů včetně záloh, na které se vztahuje zvláštní sazba daně podle § 36. Srážku je povinen provést plátce daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, avšak u příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 5 a 6 a u úroků a jiných výnosů z poskytnutých úvěrů a půjček, plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy.(2) U dividendového příjmu plynoucího z akcie, zatímního listu a u podílů na zisku uvedených v § 36 odst. 2 písm. a) body 2 až 4 je plátce daně povinen srazit daň při výplatě dividendového příjmu nebo podílu na zisku, nejpozději však do konce třetího měsíce po dni rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze o rozdělení zisku. U dividendového příjmu plynoucího z podílového listu je plátce daně povinen srazit daň při výplatě dividendového příjmu, nejpozději však do konce třetího měsíce po dni rozhodnutí investiční společnosti o rozdělení zisku podílového fondu. Při výplatě zálohy na tyto příjmy je plátce daně povinen srazit daň ke dni výplaty zálohy.(3) Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce následujícího kalendářního měsíce po dni, kdy byl povinen provést srážku podle odstavců 1 a 2. Tuto skutečnost, týkající se pouze zahraničních subjektů, je současně povinen oznámit správci daně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí, pokud správce daně na žádost plátce daně nestanoví jinak. Srážka daně se provádí ze základu daně stanoveného podle § 36.(4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně, z nichž je srážena daň, kromě příjmů uvedených v § 36 odst. 6, se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně.(5) Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh.(6) Správce daně může plátci daně stanovit jinak lhůtu pro úhradu daně vybírané srážkou.(7) Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 vydá správce daně "Potvrzení o zaplacení daně vybírané srážkou". O potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím plátce. Plátce daně vydá také potvrzení na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a stálé provozovny (§ 22 odst. 2) o sražení a odvedení daně vybírané srážkou, která se započte na celkovou daňovou povinnost (§ 36 odst. 6). Takovým potvrzením může být i výpis z bankovního účtu nebo jiného druhu účtu, na kterém bude uvedena srážka daně z příjmů.(8) Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků srazí daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. O vrácený přeplatek daně sníží plátce nejbližší odvod daně vybírané srážkou správci daně. Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků nesrazil daň ve stanovené výši, může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň nesprávně sražena, 12 měsíců.(9) Postup uvedený v § 36 odst. 6 se uplatní jen tehdy, předloží-li poplatník u svého správce daně potvrzení plátce podle § 38d odst. 7. Bylo-li potvrzení plátce předloženo poplatníkem po podání daňového přiznání (popř. opravného či dodatečného) a přitom po uplynutí zákonné lhůty pro jeho podání, počítá se běh lhůt stanovených pro nakládání s daňovým přeplatkem podle zvláštního předpisu35a) ode dne předložení potvrzení plátce místně příslušnému správci daně poplatníka.(1) Ministerstvo financí může obecně závazným právním předpisem uložit daňovým subjektům, aby při peněžitém plnění ve prospěch poplatníků majících určitý druh příjmů srazili až 25 % peněžitého plnění jako zajištění daně.(2) Ministerstvo financí může obecně závazným právním předpisem zmocnit správce daně, aby uložili daňovým subjektům při peněžitém plnění ve prospěch poplatníků majících určitý druh příjmů srazit až 25 % peněžitého plnění jako zajištění daně. V tomto zmocnění vymezí bližší podmínky pro zajištění daně, zejména okruh důvodů a druh příjmů.(3) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů osob podle § 2, z nichž není daň vybírána srážkou, jsou plátci daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtují v souladu s platnými účetními předpisy, povinni srazit zajištění daně poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 ve výši(4) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů osob podle § 17, z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, jsou plátci daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtují v souladu s platnými účetními předpisy, povinni srazit zajištění daně ve výši(5) Ustanovení odstavců 3 a 4 se neuplatní, pokud se jedná o úhrady za zboží či služby prováděné v maloobchodě, kde prodejcem je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4. Stejně se postupuje u úhrad nájemného placeného fyzickými osobami za bytové prostory užívané k bydlení a činnostem s ním spojeným.(6) Částky zajištění daně sražené plátcem poplatníkům podle předchozích odstavců se odvádějí do konce měsíce za předchozí kalendářní měsíc příslušnému správci daně poplatníka. Současně s odvodem částky zajištěné daně je plátce povinen oznámit tento odvod příslušnému správci daně. V oznámení uvede jméno, bydliště (sídlo) poplatníka, výši a druh jeho příjmů.(7) Zajištěním daně podle předchozích odstavců může správce daně považovat daňovou povinnost poplatníka za splněnou.(8) Správce daně poplatníka může rozhodnout o tom, že zajištění podle předchozích odstavců bude nižší nebo nebude prováděno. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Toto rozhodnutí je závazné i pro plátce daně.(9) Neprovede-li plátce daně zajištění úhrady na daň vůbec, popřípadě ve správné výši nebo zajištěnou částku daně včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh.(1) Pokud plynou poplatníkovi daně z příjmů podle § 2 a 17 příjmy ze zdrojů v zahraničí, může si od této daně odečíst obdobnou daň zaplacenou v zahraničí, nejvýše však do částky daně z příjmů připadající na příjmy plynoucí ze zahraničí.(2) Plynou-li poplatníkovi příjmy ze státu, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se při vyloučení dvojího zdanění podle této smlouvy. Daň zaplacená ve druhém smluvním státě se však započte na úhradu daně nejvýše částkou, která může být ve druhém smluvním státě vybírána v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění.(3) Příjmy ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 od zaměstnavatele se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo od zaměstnavatele se sídlem nebo bydlištěm v České republice, pokud příjmy ze závislé činnosti jdou k tíži stálé provozovny v zahraničí, se vyjímají ze zdanění. Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň procentem daňového zatížení zjištěným ze základu daně nesníženého o tuto vyjmutou část. V případě, že je to pro poplatníka výhodnější, použije se i u těchto příjmů ustanovení odstavce 2.(4) Jestliže v důsledku odlišného začátku nebo délky zdaňovacího období v zahraničí nemá poplatník ve lhůtě k podání daňového přiznání doklad od zahraničního správce daně, uvede v daňovém přiznání předpokládanou výši zahraničního daňového základu nebo daně připadající na zdaňovací období, za něž je daňové přiznání podáváno.(5) Zjistí-li poplatník, že v důsledku stanovení základu daně nebo daně zahraničním správcem daně má být jeho daňová povinnost jiná, než jak byla vyměřena, postupuje podle zvláštních daňových předpisů.39a)(1) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 10 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána podle § 16 odst. 2. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 10 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.(2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy vyšší než 4000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.(3) V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, a příjmů, které poplatník uvede v samostatném daňovém přiznání. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3.(1) Samostatné daňové přiznání je povinen podat každý, kdo má příjmy podle § 8 odst. 5 nebo § 10 odst.8 ze zdrojů v zahraničí, pokud tyto příjmy nezahrne do daňového přiznání podle § 38g. Ustanovení § 38g se nepoužijí v případech, kdy je podáno samostatné daňové přiznání.(2) Pokud poplatník podá samostatné daňové přiznání, uvede v něm veškeré příjmy, z nichž se daň vybírá podle § 16 odst. 2. Má-li i jiné druhy příjmů, včetně příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí, uvede je v daňovém přiznání podle § 38g.(3) Pro samostatné daňové přiznání se použijí ustanovení zvláštního předpisu.41a)(4) Poslední známá daňová povinnost41b) se posuzuje jen z příjmů podle § 8 odst. 5 nebo § 10 odst. 8, z nichž byla daň pravomocně stanovena na základě samostatného daňového přiznání.(1) Plátce daně srazí zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen "záloha") ze zdanitelné mzdy. Zdanitelnou mzdou se rozumí úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen "mzda") zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně, snížený o(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené za kalendářní měsíc činí:| Zdanitelná | mzda | Záloha | Ze zdanitelné mzdy přesahující |
| od Kč | do Kč | ||
| 0 | 7 620 | 15% | |
| 7 620 | 15 250 | 1 143 Kč + 20% | 7 620 Kč |
| 15 250 | 22 850 | 2 669 Kč + 25% | 15 250 Kč |
| 22 850 | 68 550 | 4 569 Kč + 32% | 22 850 Kč |
| 68 550 | a více | 19 193 Kč + 40% | 68 550 Kč. |
(3) Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce, u kterého poplatník podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2. Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce, u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst.4, se sráží podle odstavce 2, a to nejméně ve výši 20 % ze zdanitelné mzdy bez přihlédnutí k odstavci 1 písm. c), pokud nejde o příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně podle § 6 odst. 4 nebo podle § 36 odst. 1 písm. a).(4) K prokázané nezdanitelné částce ze základu daně na manželku [§ 15 odst. 1 písm. c)] a k nezdanitelné částce ze základu daně, o níž se snižuje základ daně u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2), jakož i k hodnotě darů (§ 15 odst. 8) přihlédne plátce až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období.(5) Záloha se srazí při výplatě nebo připsání mzdy poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce vyúčtování mezd měsíčně, srazí zálohu při vyúčtování mzdy za uplynulý měsíc. Mzdy plynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období.(6) Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období zdanitelnou mzdu najednou za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy pro poplatníka výhodnější. Při použití tohoto způsobu nelze použít zdanění podle § 6 odst. 4.(7) Záloha podle předchozích odstavců se vypočte ze zdanitelné mzdy (odstavce 1 a 6) zaokrouhlené do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.(8) Pobírá-li poplatník mzdu současně nebo postupně od více plátců za stejný kalendářní měsíc (§ 38k odst. 3), srazí plátci daně, u nichž poplatník neuplatňuje nárok na nezdanitelné částky ze základu daně, zálohy ze mzdy, snížené pouze o částky, které jsou od daně osvobozeny, a o pojistné.(9) Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání podle § 38g.(10) Provádí-li plátce daně zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně v delších časových obdobích, odvede úhrn sražených záloh do pěti dnů po výplatě, poukázání nebo připsání mzdy ve prospěch poplatníka, nejpozději však do pěti dnů po dni, kdy o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. Ostatní plátci daně odvedou úhrn sražených záloh do pěti dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.(11) Plátce nemá povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců v případě, že mzda jde k tíži stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3 umístěné v zahraničí.(12) Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod zálohy jinak. Správce daně může na žádost plátce zrušit povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců z příjmů ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí.(1) Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci a podepsal u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5, může požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15.února po uplynutí zdaňovacího období. Roční zúčtování záloh neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinen podat daňové přiznání k dani.(2) Neuplatňoval-li poplatník ve zdaňovacím období nárok na nezdanitelné částky ze základu daně u žádného plátce daně, provede na žádost poplatníka roční zúčtování záloh poslední plátce daně ve zdaňovacím období, za které se roční zúčtování záloh provádí, u něhož poplatník podepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4. Nemůže-li poplatník požádat posledního plátce daně ve zdaňovacím období, za které se roční zúčtování záloh provádí, o provedení ročního zúčtování záloh z důvodu zániku plátce bez právního nástupce, požádá o provedení ročního zúčtování záloh správce daně místně příslušného podle svého bydliště nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.(3) Plátce daně provede roční zúčtování záloh jen na základě dokladů od všech předchozích plátců o vyplacené mzdě, sraženém nebo zaměstnancem uhrazeném pojistném, o nezdanitelných částkách ze základu daně a o srážených zálohách. Poplatník je povinen uvedené doklady za uplynulé zdaňovací období předložit plátci daně nejpozději do 15. února následujícího roku. Nepředloží-li poplatník do 15. února tyto doklady, roční zúčtování záloh plátce daně neprovede.(4) Výpočet daně a roční zúčtování záloh provede plátce daně nejpozději do 31. března z úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi všemi plátci postupně, a to včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci. Rozdíl zálohově sražené daně a vypočtené daně ve prospěch poplatníka vrátí plátce daně poplatníkovi jako přeplatek nejpozději při zúčtování mzdy za březen, je-li částka vyšší než 50 Kč. O vrácený přeplatek sníží plátce daně nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá o vrácení přeplatku podle zvláštního předpisu40) místně příslušného správce daně. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží.(1) Poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. Pokud plátce daně srazil poplatníkovi zálohy v běžném zdaňovacím období vyšší, než měl, vrátí poplatníkovi vzniklý přeplatek na zálohách v následujícím měsíci, nejpozději do 15. února následujícího roku. O vrácený přeplatek daně nebo zálohy sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.(2) Plátce daně, který nesrazil u poplatníka daň ve stanovené výši, může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň nesprávně sražena, 12 měsíců. Plátce daně, který nesrazil u poplatníka zálohu ve stanovené výši, může ji dodatečně za uplynulé zdaňovací období srazit nejpozději do 31. března následujícího roku. Daň včetně daně vyplývající z ročního zúčtování daňových záloh (§ 38ch), která nebyla sražena vinou poplatníka, může být spolu s příslušenstvím daně plátcem daně sražena do tří let od konce zdaňovacího období, v němž k nesprávné srážce došlo. Nemůže-li plátce daně nedoplatek srazit z poplatníkovy mzdy z důvodu, že mu již mzdu nevyplácí, nebo proto, že nelze poplatníkovi podle obecně závazných předpisů srážku provést, vybere nedoplatek správce daně příslušný podle bydliště poplatníka, kterému zašle plátce daně doklady o jeho výši k dalšímu řízení do 30 dnů ode dne, kdy zjistí, že nedoplatek nelze srazit z poplatníkovy mzdy, pokud výše nedoplatku přesáhne 100 Kč. Správce daně vyrozumí poplatníka o výši nedoplatku na dani rozhodnutím.(3) Dodatečně sraženou daň nebo zálohu plátce daně odvede správci daně v nejbližším termínu pro odvod záloh.(4) Dodatečně předepsanou daň a zálohy je plátce daně povinen odvést správci daně do pěti dnů po doručení platebního výměru.(1) Plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky, z jejichž mezd sráží zálohy, mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období. (2) Mzdový list musí pro účely daně obsahovat(3) Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet zdanitelné mzdy, daně a záloh. Kopii vystaveného dokladu plátce uschová.(1) Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly. K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány, podepíše-li poplatník současně prohlášení podle odstavce 4 anebo tyto skutečnosti v již podepsaném prohlášení současně uvede. K předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, však plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání.(2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti přihlédne již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo, prokáže-li poplatník jeho narození plátci daně do 30 dnů po narození dítěte.(3) Pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu současně nebo postupně od více plátců daně, přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně pouze jeden plátce daně, u kterého uplatní poplatník nárok podle odstavce 1 a podepíše prohlášení podle odstavce 4.(4) Plátce daně srazí zálohu podle § 38h odst. 2 a přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně, podepíše-li poplatník do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom,(5) Plátce daně, u kterého poplatník podepsal prohlášení podle odstavce 4, provede výpočet daně a zúčtování záloh a současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně na manželku a k nezdanitelné částce u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2) za bezprostředně uplynulé zdaňovací období, podepíše-li poplatník do 15. února za toto období písemné prohlášení o tom,(6) Poplatník může podepsat prohlášení podle odstavce 4 na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce.(7) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně nebo nepodepíše-li prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne plátce daně k těmto skutečnostem dodatečně při ročním zúčtování záloh, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně nebo podepíše-li prohlášení podle odstavce 4 nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.(8) Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro výpočet záloh na daň a daně, je poplatník povinen oznámit je písemně (např. změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala. Plátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě.(1) Nárok na uznání nezdanitelných částek ze základu daně prokazuje poplatník plátci daně(2) Doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) a písm. c) až f) a h) platí trvale, nebyla-li jejich platnost časově omezena. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. c) a e) je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně nejpozději do 15. února doklad o výplatě důchodu a platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. h) bodu 1 je podmíněna tím, že poplatník každoročně ve stejné lhůtě předloží potvrzení stavební spořitelny nebo banky o předpokládané částce úroků z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru na běžný kalendářní rok snížených o státní příspěvek,55) popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem a potvrzení stavební spořitelny nebo banky o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru snížených o státní příspěvek,55) popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem. Doklady uvedené v odstavci 1 písm. b) platí vždy pro školní rok, pro který byly vydány. Doklady platí za předpokladu, že u poplatníka a jím vyživovaných osob se nezměnily skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně.(3) Úkony podle odstavce 1 písm. f) jsou osvobozeny od správních poplatků.(1) Poplatník je povinen po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části, za které se daň vyměřuje, podat daňové přiznání, a to i v případě, že nevykáže základ daně nebo vykáže daňovou ztrátu. Tuto povinnost nemají poplatníci uvedení v § 18 odst. 3, pokud nemají příjmy, které jsou předmětem daně, nebo mají pouze příjmy od daně osvobozené (§ 19) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně podle § 36 odst. 2 kromě úrokových příjmů vymezených v § 36 odst. 6 písm. a), u kterých provedením srážky není daňová povinnost splněna. Dále se tato povinnost nevztahuje na veřejné obchodní společnosti.(2) Investiční společnost vytvářející podílové fondy je dále povinna po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části podat jako nedílnou součást daňového přiznání i daňová přiznání za jednotlivé podílové fondy, a to i v případě, že podílový fond nevykáže základ daně. Pro účely stanovení celkové daně nelze kompenzovat základ daně nebo daňovou ztrátu za investiční společnost se základy daně nebo s rozdíly, o které výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, vykázanými jednotlivými podílovými fondy ani mezi jednotlivými fondy navzájem, a to v žádném zdaňovacím období.(1) Pokud výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, je rozdíl daňovou ztrátou. U investiční společnosti vytvářející podílové fondy je daňovou ztrátou pouze rozdíl, o který výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, stanovený samostatně za investiční společnost (bez podílových fondů).(2) Daňová ztráta se vyměřuje. Pro vyměření a dodatečné vyměření daňové ztráty se použijí obdobně ustanovení zvláštního předpisu28b) o vyměření a dodatečném vyměření daně.(3) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.U investiční společnosti vytvářející podílové fondy se celková daň stanoví jako úhrn jednotlivých daní vypočtených samostatně ze základu daně za investiční společnost a odděleně ze základů daně za jednotlivé podílové fondy; přitom základ daně za investiční společnost nelze upravit o rozdíly, o které výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, vykázané odděleně za jednotlivé podílové fondy. Pokud investiční společnost vykáže daňovou ztrátu (§ 38n odst. 1), nelze tuto ztrátu upravit o základy daně vykázané odděleně za jednotlivé podílové fondy.Zjistí-li daňový subjekt, že částka daně z příjmů má být nižší nebo daňová ztráta vyšší než jeho poslední známá daňová povinnost39a) příslušného zdaňovacího období anebo mu vznikla daňová ztráta, může podat dodatečné daňové přiznání (vyúčtování daně). Daňový subjekt může postupovat stejně, jestliže mu daňová povinnost nevznikne oproti jeho poslední známé daňové povinnosti39a) příslušného zdaňovacího období nebo jestliže nevznikla daňová povinnost a zjistí daňovou ztrátu. V dodatečném daňovém přiznání nelze uplatnit vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících základ daně podle § 15 odst. 8 a § 20 odst. 7 a 8, než jaké byly uplatněny v daňovém přiznání podaném daňovým subjektem v zákonem stanoveném termínu, s výjimkou částek odčitatelných položek a položek snižujících základ daně vztahujících se ke zvýšenému základu daně dodatečně zjištěnému daňovým subjektem.Ministerstvo financí může(1) Pro odvodové a daňové povinnosti za rok 1992 a předchozí léta a při zdanění mezd zúčtovaných do prosince 1992 včetně se použijí dosavadní předpisy.(2) Při zdanění příjmů daní z příjmů fyzických osob se od základu daně odečte též poměrná část ztráty z podnikatelské a jiné výdělečné činnosti podle § 28 odst. 5 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva.(3) Osvobození příjmů z provozu malých vodních elektráren, větrných elektráren, solárních a geotermálních zdrojů energie a zařízení na výrobu bioplynu od daně z příjmů obyvatelstva, přiznaná podle právních úprav platných před nabytím účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti až do uplynutí lhůty, po kterou se na tyto příjmy osvobození vztahuje; dojde-li při provozu malých vodních elektráren, u nichž jsou příjmy osvobozeny,36a) k překročení hranice 200000 kWh vyrobené energie ročně, jsou předmětem daně pouze příjmy z energie vyrobené nad tento limit. Pokud byly na základě zákona č. 145/1961 Sb., o dani z příjmu obyvatelstva, a podle zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, osvobozeny příjmy z provozu těchto zařízení, nemohou již být tyto příjmy znovu osvobozeny podle § 4 odst. 1 písm. e).(4) Ustanovení § 36 odst. 2 písm. a) bod 8 a písm. c) se nepoužije na poměrnou část úroků a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a vkladních listech a z vkladů jim na roveň postavených včetně úroků z vkladových účtů, které připadají na tyto vklady do 31. prosince 1992. Nepoužije se též na poměrnou část základu daně vztahujícího se k příjmům podle § 8 odst. 1 písm. f) zjištěnou podle poměru doby od uzavření pojistné smlouvy před nabytím účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 1992 k celkové době od uzavření pojistné smlouvy do okamžiku, kdy se pojistné plnění začne poskytovat poprvé.(5) Zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, se použije i po nabytí účinnosti tohoto zákona pro odklad placení daně uplatněný podle § 28 odst. 7 zákona č. 389/1990 Sb. a pro odpisování základních prostředků, které před nabytím účinnosti tohoto zákona již poplatník odpisoval podle § 28 odst. 4 zákona č. 389/1990 Sb. Po uplynutí dvou let od konce roku, v němž se toto odpisování uplatnilo poprvé, se postupuje obdobně podle odstavce 7 s výjimkou základních prostředků, jejichž zůstatková cena je nižší než 10 000 Kč a zahrne se přímo do výdajů (nákladů). Dojde-li u uvedených základních prostředků (hmotného majetku) k technickému zhodnocení, zvyšuje se o něj cena, ze které byly odpisy prováděny (vstupní cena). V případě, že dojde v průběhu roku k vyřazení uvedeného odpisovaného základního prostředku (hmotného majetku), lze jako výdaj (náklad) uplatnit odpisy v poloviční výši.(6) Osvobození, úlevy a výjimky přiznané podle § 22 odst. 3 zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, ve znění pozdějších předpisů, § 16 odst. 2 zákona č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů, a § 27 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, pozbývají platnosti dnem účinnosti tohoto zákona.(7) Pro zdaňovací období roku 1993 se při přechodu na odpisování hmotného majetku a nehmotného majetku podle tohoto zákona postupuje takto:(8) U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, které byly sjednány před 1. lednem 1993, se při odpisování použije vyhláška č. 586/1990 Sb., o odpisování základních prostředků, až do skončení platnosti uvedených nájemních smluv. Obdobně se postupuje i u odpisování investičních prací zaplacených nájemcem v najatém stavebním objektu.(9) Pro odpisování rozdílů mezi vyvolávací cenou a cenou dosaženou vydražením se použije až do ukončení jeho odpisování sdělení Federálního ministerstva financí38) i po nabytí účinnosti tohoto zákona.(10) U základních prostředků odpisovaných před nabytím účinnosti tohoto zákona, u nichž pořizovací cena činila 10 000 Kč a méně, může se zůstatková cena zahrnout plně do nákladů (výdajů) v roce 1993 nebo se může pokračovat v odpisování obdobně jako u hmotného majetku (odstavec 7).(11) U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, které byly sjednány před 1. lednem 1993, se pro posouzení zahrnování nájemného do nákladů (výdajů) nepoužije ustanovení § 24 odst. 4.(12) Důlní díla provozovaná před 1. lednem 1993 lze odepisovat jako celý soubor jednotnou roční sazbou ve výši 4 % ze vstupní ceny souboru.(13) Ustanovení § 25 písm. w) se nepoužije pro zdaňovací období roku 1993.(14) Pro zdaňovací období 1993 příjmy plynoucí poplatníkovi neúčtujícímu v soustavě podvojného účetnictví nejdéle do 15 dnů po skončení roku 1992, které hospodářsky souvisí s předchozím zdaňovacím obdobím, se považují za příjmy zdaňovacího období 1993. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně.(15) Za částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona [§ 23 odst. 4 písm. d)], se pro zdaňovací období roku 1993 považují i částky zdaňované podle předpisů platných do konce roku 1992.(16) Pro výnosy z vkladů na vkladních listech a z vkladů jim na roveň postavených, uskutečněných před nabytím účinnosti tohoto zákona, se použijí dosavadní předpisy.(17) Podnikatelská odměna podle § 7 odst. 2 a 3 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, ve znění zákona č. 578/1991 Sb., zaúčtovaná jako náklad v roce 1992 a vyplacená v roce 1993 je příjmem podle § 10.(18) Náhrada za ztrátu na výdělku náležející podle zákoníku práce za období před 1. lednem 1993, která je vyplacena po tomto datu, je osvobozena od této daně.(19) Ustanovení § 25 písm. k) se nepoužije pro podnikové bytové hospodářství do doby zrušení regulace cen nájemného.(20) U rozpočtových a příspěvkových organizací a obcí nejsou ve zdaňovacím období roku 1993 předmětem daně rovněž příjmy z činností, vymezených ve statutu nebo zřizovací listině jako hlavní činnost i v případě, že nesplňují kritéria § 18 odst. 3, pokud je poplatník nevykazuje jako hospodářskou činnost38a) a jsou prokazatelně zohledněny za celé zdaňovací období ve finančním vztahu k rozpočtu zřizovatele nebo v rozpočtu obce.(21) Zrušen.(22) Ustanovení § 35 odst. 3 se nepoužije pro zdaňovací období roku 1994.(23) Částky zúčtované do výnosů,20) které souvisejí s rozpouštěním rezerv vytvořených na vrub nákladů před nabytím účinnosti tohoto zákona, které nejsou podle § 24 odst. 2 písm. i) výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, se zahrnují do základu daně.(24) Výjimka ve vztahu k pojišťovnám uvedená v § 36 odst. 2 písm. a) bod 8 se nepoužije za zdaňovací období roku 1994.Zrušují se:Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.Zákon České národní rady ze dne 21. prosince 1992 č. 35/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, zákon České národní rady č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, a zákon České národní rady č. 586/1992 Sb, o daních z příjmů, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1993.Zákon ze dne 25. února 1993 č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., nabyl účinnosti dne 1. dubna 1993.Zákon ze dne 19. května 1993 č. 157/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. a zákona č. 96/1993 Sb., zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., a zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, nabyl účinnosti dne 1. června 1993.Zákon ze dne 10. července 1993 č. 196/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, a zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb. a zákona č. 157/1993 Sb., nabyl účinnosti dne 1. srpna 1993.Zákon ze dne 3. prosince 1993 č. 323/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb. a zákona č. 196/1993 Sb., zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. a zákona č. 157/1993 Sb., a zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., nabyl účinnosti dne 1. ledna 1994.Zákon ze dne 16. února 1994 č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, nabyl účinnosti dne 21. března 1994.Zákon ze dne 24. března 1994 č. 85/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 72/1994 Sb., zákon České národní rady č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. a zákona č. 325/1993 Sb., zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb. a zákona č. 323/1993 Sb., zákon České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona České národní rady č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 72/1994 Sb., zákon č. 331/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1994 a o změně a doplnění některých zákonů, a zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb., nabyl účinnosti dne 1. června 1994.Zákon ze dne 27. dubna 1994 č. 114/1994 Sb., kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb., nabyl účinnosti dne 8. června 1994.Zákon ze dne 8. prosince 1994 č. 259/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1995.Zákon ze dne 8. února 1995 č. 32/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 3. března 1995.Zákon ze dne 20. dubna 1995 č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1996.Zákon ze dne 26. května 1995 č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře, nabyl účinnosti dne 1. října 1995.Zákon ze dne 29. června 1995 č. 149/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1. srpna 1995, s výjimkami uvedenými v čl. VI.Zákon ze dne 28. září 1995 č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1996.Zákon ze dne 13. prosince 1996 č. 316/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1997, s výjimkami uvedenými v čl. II.Zákon ze dne 24. ledna 1997 č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, nabyl účinnosti dne 1. července 1997.Zákon ze dne 12. června 1997 č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), nabyl účinnosti dne 1. ledna 1998.Zákon ze dne 31. července 1997 č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1998.Zákon ze dne 31. července 1997 č. 210/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1. ledna 1998, s výjimkami uvedenými v čl. III.Zákon ze dne 3. září 1997 č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), nabyl účinnosti dne 1. ledna 1998.§ 1 až § 16 Daň z příjmů fyzických osob - § 17 až § 21 Daň z příjmů právnických osob - § 22 až § 25 Zdroj příjmů, základ daně, daňové výdaje - § 26 až § 33 Odpisy - § 34 až § 42 Společná ustanovení - Přechodná ustanovení - Poznámky pod čarou - Příloha (zatřídění do odpisových skupin)